Když chcete z rozmarýnu na parapetu vytvořit kompaktní a hustý keřík, klíčem je pravidelný a správně vedený řez. Nečekejte, až výhonky zdřevnatí a rostlina se mezitím vytáhne do podoby řídké metly. Ideální je začít řezat brzy na jaře, jakmile se objeví první nové přírůstky, a pokračovat v mírném zastřihávání až do pozdního léta. Při každém řezu platí jednoduché pravidlo: nestříhejte jen konečky, ale vždy veďte nůž těsně nad párem listů, které směřují ven z rostliny. Tím podpoříte větvení právě do požadovaného směru a keřík zhoustne zevnitř, nikoli pouze na povrchu.
Samotný řez provádějte čistými a ostrými nůžkami, abyste nerozmáčkli stonek. Vždy řežte o pár centimetrů níže, než je místo, kde chcete, aby se objevily nové výhonky. Pokud narazíte na dlouhé, poléhavé větve, které se táhnou do stran, klidně je zkraťte až o dvě třetiny délky. U rozmarýnu na parapetu se nebojte radikálnějšího zásahu, rostlina snáší řez do staršího dřeva velmi dobře, pokud mu dopřejete dostatek světla a tepla. Naopak se vyhněte stříhání těsně před zimou, kdy by nové, křehké výhonky nestihly vyzrát a mohly by být poškozené. V průběhu sezóny také pravidelně odstraňujte odkvetlé květy, pokud se objeví, protože nasazování semen rostlině ubírá energii na tvorbu nových listů.
Pro dosažení opravdu hustého habitu je důležitá i kombinace řezu s další péčí. Po každém sestřihu rozmarýn krátce přihnojte poloviční dávkou hnojiva pro bylinky a dopřejte mu dostatek přímého slunce. Pokud se rostlina vytahuje při nedostatku světla, ani sebelepší řez nepomůže k hustotě, pouze bude vytvářet slabé a řídké větvičky. Pravidelně proto rostlinu otáčejte, aby byla osvětlena rovnoměrně ze všech stran, a větrejte v místnosti. Nezapomeňte, že rozmarýn na parapetu ocení také vzdušný substrát, který mezi zálivkami proschne. Kombinací odvážného řezu, dostatku slunce a střídmé zálivky dosáhnete během jedné sezóny pozoruhodné proměny – z nevýrazné větvičky se stane bohatý, košatý a aromatický keřík, který se stane ozdobou každého okna.